W(e/a)k without social media

Sociální sítě. Jsou všude kolem nás, denně je používáme na svých počítačích, mobilních telefonech a tabletech. Mnozí z nás si už ani neuvědomují, jak moc zasahují do našeho běžného života.

V rámci své osobní transformace jsem se proto rozhodl vyzkoušet svou vůli, a od 1.3. do 8.3. se dobrovolně vzdal všech sociálních sítí.

Proč? Protože sám trávím nad displejem telefonu až příliš moc času, který bych mohl věnovat hodnotnějším a zajímavějším věcem, než je „dokonalý“ život ostatních, který na sociálních sítích ukazujeme.

Začínáme!

Ještě než začnu popisovat, jak můj We(e/a)k without social media probíhal, chtěl bych uvést na pravou míru, že nikoho nechci mentorovat, hanit nebo přesvědčovat o negativním/pozitivním vlivu sociálních sítí na osobní život. Následující text slouží pouze jako shrnutí mého vlastního rozhodnutí, zkušenosti a cíle osobní transformace.

Na začátku, kdy jsem si s myšlenkou social media detoxu pouze pohrával, mi hlavou běhalo mnoho věcí, které na své osobě chci změnit. Jednou z nich byl právě čas strávený nad obrazovkou mobilního telefonu a na sociálních sítích. Sám jsem si uvědomoval, kolik času bezmyšlenkovitě trávím sledováním životů ostatních, nesmyslných a bezduchých příspěvků, a rutinní zábavou, která mě držela zpátky od práce a osobního rozvoje. Každý večer mě sžírala myšlenka na to, že jsem vlastně za celý den/týden nic neudělal, a stále se „plácám na jednom místě“. Jakmile se takové myšlenky staly nesnesitelné a drásaly mou mysl až příliš moc, rozhodl jsem se k prvnímu kroku osobní očisty. Už jednou jsem přeci dokázal absolvovat #denoffline, avšak tentokrát se mi zdál jeden den málo. 24 hodin dokáže s něčím začít nebo skončit snad každý.

Po prozkoumání času u obrazovky jsem si uvědomil, jak velký můj „problém“ vlastně je, na co se zaměřit, a že social media detox je naprostou nezbytností. Chtěl jsem odbourat svou slabost. Přesně tohle slovo mi pomohlo se rozhodnout pro délku trvání mého odloučení od online světa. Anglické weak (slabý) se přeci dá krásně zaměnit za weeek (týden).

Nejdříve jsem si stanovil datum. Jelikož pro mě v mém životě všechny změny, plány a podobné věci musí začínat/končit v neděli (vyjma) nebo novým měsícem, 1. březen 2019 byl jasnou volbou. Pár dní předem jsem se zaměřil na největšího žrouta mého času - Instagram. Bez váhání jsem pročistil okruh mnou sledovaných účtů a vyselektoval tak jen ty, které patří buď přátelům, nebo mi svým obsahem dokáží poskytnout alespoň trochu kvalitní obsah. Místo večerního sledování „prázdných příspěvků“ jsem se zaměřil na videa/fotky o osobním rozvoji, marketingu, programování, cestě životem, a samozřejmě jako asi každý, na motivační příspěvky, díky kterým jsem sám sebe neustále hnal a vnitřně přesvědčoval o správnosti svého rozhodnutí.

Druhým krokem bylo stanovení rozsahu detoxu. Ten jsem nakonec zvolil opravdu velký. Z mého programu na nadcházející týden jsem vyřadil nejen Facebook, Messenger a Instagram, ale i Pinterest, Whatsapp a Youtube. Když už, tak pořádně :-D

The end is near

Čtvrteční večer. Vše připraveno, obsah sociálních sítí vyčištěn od „balastu“, skálopevná vůle a odhodlání k restartu mé maličkosti. Stále se mi však do hlavy dostávala myšlenka na to, jestli to má opravdu smysl. Zdali to všechno je vůbec v dnešní době možné, co když přijdu o něco důležitého, co si vlastně o tom všem řeknou ostatní.

Toho večera jsem se užíral dlouho do noci. Zároveň jsem dál projížděl sociální sítě, abych si užil poslední chvíle, kdy - „přeci ještě můžu!“. Nakonec jsem však svou „horkou hlavu“ uklidnil přesvědčením, že taková očista alespoň ukáže pravdu, vyselektuje ty, kteří se mnou opravdu nějak komunikovat chtějí, ale hlavně prověří mé odhodlaní a pevnou vůli.

Ready,... set,...

Jak už jsem psal, první den byl naprosto bezproblémový. Hlavou mi sice sem tam běhaly myšlenky na to, co se asi teď na sociálních sítích odehrává, kolik lidí vlastně vidělo můj příspěvek, jestli někdo nepsal, avšak potřeba toto kontrolovat, nebyla nijak veliká. Celý den jsem zaplnil činnostmi, které jsem si „naordinoval“ v rámci dalších osobních změn. Telefon v ruce jsem nahradil knihou, volný čas prací na prozatím „utajovaném“ projektu.

Za těch 24 hodin jsem stihl tolik, že to i mě samotného překvapovalo. Bude to však jen jeden den plný nadšení, radosti a silné vůle?

W(e/a)k end

Ano, víkend. Kámen úrazu, o kterém jsem nepřemýšlel. Předchozí den totiž spoustu času zabrala pracovní doba, a najednou do mého volného času přibylo dalších osm hodin.

„Co teď? Jak vyplním to prázdno? Mám se na to vykašlat?“ začal jsem pochybovat hned druhý den. Naštěstí mě však celkem rychle vtáhla zpátky do původního elánu kniha a má práce. Soukolí do sebe opět zapadlo a já s novou chutí dál odkládal telefon a online svět daleko od sebe. Celý víkend tak nakonec bez dalších problémů dopadl naprosto v pořádku a já tak začínal nový týden už s velkým přesvědčením toho, že dělám správnou věc.

Dny ubíhaly. Čas u obrazovky se držel okolo 29 minut denně, kde nejvíce času zabralo hledání řešení programátorských problémů v „utajovaném“ projektu a sem tam nějaká odpověď a SMS. Byl jsem nadmíru spokojený s tím, jak jednoduše a kvalitně dokáži fungovat bez toho, abych sledoval nesmyslná videa, ztrácel čas na sociálních sítích a jen sledoval ostatní, kterým se daří (ať už to hrají nebo ne). Ano přiznávám, že občas si člověk vzpomněl na to, jestli náhodou o něco nepřichází, ale odvedená práce, přečtené stránky, odvedené domácí práce a čistá hlava pro mě byly natolik velko odměnou, že mi ta oběť za to stála.

Uprostřed týdne byla má potřeba vracet se k sociálním sítím na bodu 0. Bylo mi bez nich více než dobře. Kdykoliv se mě na ně někdo zeptal, jen jsem se pousmál a věděl, že to bez nich zvládnu. Pak však přišel poslední den mé očisty. Uvědomil jsem si, že najednou to pro mě vnitřně končí. Restrikce už bude trvat jen do půlnoci a pak mám volnou ruku. Začínal jsem znovu pochybovat. Nadšení z toho, že už zítra budu moci všechno zkontrolovat, mě spíš děsilo. Moc dobře jsem ale věděl, co jsem se za ten týden naučil a jak chci svůj život dál směřovat. S klidem jsem tedy usnul, a až dnes ráno (9.3.2019) si mohl vše vyhodnotit a potvrdit si své tvrzení, protože:

Co mi social media detox dal?

• Volnost. Ať myšlenkovou, tak časovou
• Hromadu odvedené práce na mých projektech
• Nedocenitelné uvědomění si, jak jsem trávil a jak mohu trávit svůj čas
• Nové poznatky o sobě samém
• Nová rozhodnutí a znovustanovení si svých cílů
• Lepší náladu, odloučení od „vymodelovaného, dokonalého“ online světa
• Spoustu menších i větších znalostí i různých oborů (programování, marketing, osobní rozvoj,...)

Největším přínosem pro mě bylo přečtení třech knih. Ano, žádný závratný počet, ale kolik jich přečtete Vy? :-)

O jejich výběru bychom se tu mohli dohadovat asi do nekonečna. Tyto tři byly čistě mojí volbou, mně přínosné, mnou ceněné a v rámci mého mindsetu. Pokud se Vám výběr nelíbí, nechejte si ho prosím pro sebe, já se za něj nestydím.

Co mi naopak „vzal“?

• 5 zmeškaných zpráv. Jen jedna z nich trochu vážnější, která by si třeba zasloužila dřívější reakci. Stále mě však ta osoba mohla kontaktovat i jinak.
• 14 upozornění na Facebooku. 7 od stránky „Programming jokes“, 4 od mé vlastní stránky (přehledy, „fanoušci od Vás dlouho neslyšeli“), 1 pozvání na událost, 2 návrhy přátel
• 25 upozornění na Instagramu. 3 komentáře, 8 sledujících, 14 lajků.
• 24 upozornění na Pinterestu
• 16 upozornění na nová videa na Youtube

Weak end

Asi všichni si teď dokážete uvědomit, že výše zmíněné body na pravé straně, pro mě nemají tak velkou hodnotu, jako ty vlevo. Ačkoliv jsem se trochu těšil na to, co na sociálních sítích po týdnu naleznu, zjištění mě celkem dost zklamalo, a jen mi potvrdilo to, že i po tak krátké době, jako je jeden týden, je už tolik ve svém životě nepotřebuji a mé hodnoty patří jinam.

Proto jsem se také rozhodl, že od 11. 3. 2019 sám sobě prozatím dovolím maximálně 30 minut denně na sociálních sítích, přičemž mojí hlavní snahou bude postupné odbourávání a zkracování této doby na minimum. Mé životní cíle, má práce, můj osobní rozvoj a hlavně má vnitřní spokojenost jsou pro mě mnohem důležitější, než současné trendy (a.k.a. Instagram vejce :-| ), meme, „prázdné příspěvky“ a zírání do obrazovky telefonu. Svůj život chci žít jinak, o dost jinak než většina lidí v mém okolí, a chci si zatím jít, byť se to některým nemusí líbit nebo nemusí souhlasit. Čeká mě ještě spousta práce, přijetí/zbavení se návyků a změn, což nebude jednoduché. To vše mi však za to stojí.

Pokud jste článek dočetli až sem, jsem Vám moc vděčný a děkuji za Váš čas. Přeji Vám, aby se i ve Vás jednou probudila (u některých už možná probrala) potřeba věnovat se sám/sama sobě a věcem, které Vás baví. Pokud jste i Vy absolvovali podobný „detox“ nebo se na něj teprve chystáte, neváhejte mi napsat do komentářů, pomocí kontaktního formuláře nebo soukromou zprávou.

Ještě jednou díky a zase někdy příště :-)